Při pátrání po informacích o začátcích ostravských radioamatérů, nelze přehlédnout postavu velmi aktivního radioamatérského činovníka, předválečného radioamatéra a už tehdy uznávaného DX-mana Emila Zavadila OK2HX.
Tento průkopník krátkovlnného provozu na Ostravsku byl velmi aktivní nejen na amatérských pásmech, ale i v publikační činnosti, kde např. v časopise Krátké vlny v roce 1935 popisuje v několika pokračováních svoje zařízení, které bylo na svou dobu unikátní co do technického řešení a muselo být tehdy velmi nákladné. Výsledky dosahované s tímto zařízením byly rozhodně pozoruhodné.
Co ale víme o samotné osobě Emila Zavadila?
Radioamatéři, jak víme, upadli na začátku 50.let v nemilost a řada individuálních povolení byly zrušena. Preferována byla forma kolektivních stanic a kdo chtěl mít vlastní stanici, musel získat dobrozdání dvou amatérů, kteří se museli zaručit, že žadatel nepoužije stanici k činnosti nepřátelské tehdejšímu režimu. Tehdy skončilo množství radioamatérů, z těch ostravských např. Antonín Macháň OK2MA, ale i Emil Zavadil OK2HX. A protože to byl člověk velmi agilní zapojil se záhy do zájmové činnosti zcela jiné a to do pěstování kaktusů, kde se stal zakládajícím členem ostravského Klubu kaktusářů. Paradoxně díky tomu se podařilo na webu ostravského spolku kaktusářů najít bližší informace vážoucí se k osobě Emila Zavadila. Že se jedná o jednu a tutéž osobu potvrzuje pisatel, kde mezi spoustou jiných koníčků a zájmů Emila Zavadila uvádí i radioamatérství.
Z již uvedeného webu přebíráme (se svolením autora) tyto informace:
Vzpomínka na Emila Zavadila
Lumír Král
Rok 2007 uplynul, aniž bychom si vzpomněli na některá důležitá výročí spojená s našim kaktusářským Klubem. Nikdo si nevzpomenul na pana Emila Zavadila, který byl jeden z hlavních organizátorů a zakladatelů našeho Kroužku kaktusářů v Ostravě a v roce 2007 by oslavil 100 narozeniny. Díky jemu náš Klub kaktusářů existuje letos už 54. rokem. Emil Zavadil pocházel z Lipníku nad Bečvou, vyučil se ve Vídni a nakonec pracoval v Ostravě jako technický úředník, který se vyznačoval přesností a odpovědností. Byl člověk s mnoha zájmy, jeho bohatý život naplňovaly různé koníčky jako klasická hudba, filatelie, fotografování, radioamatérství a kaktusaření. Všechny koníčky dělal velmi důsledně a navíc byl dobrý organizátor, který dovedl strhnout na svou stranu stejně postižené lidi. S několika nadšenci založil v Ostravě roku 1954 Kroužek kaktusářů a stal se jeho prvním předsedou. Propagoval kaktusářství v celém kraji a podílel se na založení mnoha nových kroužků. Velký kus práce odvedl při vzniku jednotné koordinační komise, vydávání Věstníku i při organizování prvých sjezdů.
Emil Zavadil byl velmi agilním členem celostátního Koordinačního výboru a jeho místopředsedou. Zasloužil se o vznik samostatné organizace Svazu českých kaktusářů. Řadu let zastával předsednické a další funkce v mateřské ostravské, později porubské organizaci kaktusářů. Výčet akcí, o něž se zasloužil, je velmi rozsáhlý. Připomínáme alespoň celostátní akci semen, vydání Giblovy „Kreslené školy výsevů a roubování„, čtyř ve své době velmi žádaných Adresářů pěstitelů kaktusů v ČSR, velký podíl měl na vzniku jedinečného, ostravského Jubilejního sborníku. V roce 1958 organizoval IV. celostátní sjezd kaktusářů v Ostravě.
Po založení kroužku kaktusářů v Ostravě naši členové často navštěvovali okolní sbírky, na fotografii jsou u pana Jana Šuby v Týnečku u Olomouce (sedící) v létě roku 1956. V únoru 1957 zde byli ještě jednou, bohužel už jen na pohřeb pana Šuby, zleva: př. Herbert Janota z Kozmic, Jelínek z Hranic, Emil Zavadil a Zdeněk Adam z Ostravy.
Památný se stal jubilejní X. sjezd kaktusářů v Ostravě roku 1968, jak nádherným prostředím v DK VŽKG, odbornou náplní nebo účastí více než 800 kaktusářů ze sedmi států. Při této příležitosti proběhla největší výstava kaktusů v Ostravě, uskutečněná ve skleníku na výstavišti Černá louka, kde ji shlédly během měsíce desetitisíce návštěvníků. Za jeho dlouholeté zásluhy byl v ostravské ZO zvolen prvním Čestným členem a v porubské ZO Čestným předsedou. Slávu českého kaktusářství šířil nejen ve své vlasti, ale i v Evropě při návštěvách sjezdů, výstav nebo jako lektor na pozvání kaktusářů v NDR, NSR, Rakousku, Švýcarsku, Holandsku a dalších zemí. Osobně se znal s řadou našich i zahraničních odborníků jako Uhlig, Köhres, Boszing, Buining, Theunissen, Konder, Kobiesz, Ciplakov, Viedt, Andereae a mnoho dalších. Často jezdíval do Heidelbergu, kde měl příbuznou rodinu a při této příležitosti navštěvoval tamější Botanickou zahradu. V roce 2007 by se Emil Zavadil dožil 100 let, pro ostravské kaktusáře odvedl jako skvělý organizátor hodně práce a zapsal se tak do dějin ostravského a vlastně do celého čs. kaktusářství nesmazatelným písmem.
U pana Zavadila v novém bytě v Porubě (rok asi 1984).
Vraťme se ještě k radioamatérské činnosti Emila Zavadila.
S jistotou můžeme říct, že koncesi má v roce 1935. V kterém roce ji získal se zatím nepodařilo zjistit. Jak už bylo uvedeno, v roce 1935 má již vybudovanou na svou dobu velmi moderní stanici.
27.dubna 1935 je jedním ze zakládajících členů ostravské odbočky ČAV (Českoslovenští amatéři vysílači) a stává se klubovním pokladníkem.
Pro radioamatéry nabízí v časopise výrobu transformátorů a tlumivek. Bylo v té době zvykem, že amatéři vyráběli "co kdo uměl" a prodával své výrobky dál. Získat potřebný materiál bylo asi dost složité. Vzpomeňme na výrobu krystalů Pavla Homoly OK1RO nebo Josefa Štětinu OK1AZ apod. Emil Zavadil má té době 28 let.
Stává se v té době známým a úspěšným DX-manem. V časopise Krátké vlny můžeme najít mnoho zmínek o jeho úspěších - jak v žebříčcích dosažených zemí, tak ve výsledcích závodů. Jeho aktivní činnost ukončuje okupace a začátek 2.světové války. Hned po válce v roce 1945 se zapojuje do obnovy ostravské pobočky ČAV. Stává se jednatelem a odbočka má v té době až 140 členů.
K 24.10.1948 má ještě koncesi uvedenou v callbooku. Dokonce byl přeřazen do operátorské třídy A. Na 4.valné hromadě ČAV, kde se volili funkcionáři pro rok 1949 už ale mezi funcionáři není uváděn. Krátké vlny č.2/1949 přinášejí nové koncesní podmínky, kde je již uveden výše uvedený požadavek záruky dvou fyzických osob, které se zaručují, že stanice nebude zneužita k protistátním účelům.
Potom se stopa po Emilovi Zavadilovi jako OK2HX ztrácí a v roce 1954 spoluzakládá kroužek kaktusářů.
25.6.1986 ve věku 79 let umírá.
Použité zdroje:
http://www.pavko.cz/kko/
časopis Krátké vlny
V Ostravě 6.6.2011
| Na hlavní stranu |